zpráva poradce 2011

Zpráva o odchovu vlčích špiců za rok 2010

Výroční členská schůze KCHŠ v Černošicích dne 26.2.2011

autor: Danuše Šmigurová
V roce 2010 bylo vydáno 30 krycích listů, z nichž 11 bylo vystaveno převážně
ke konci roku, takže o jejich využití bude zpráva až v roce 2011 a 3 krycí listy nebyly využity, chovatelé si krytí rozmysleli.


Takže výsledek po krytí u zbylých 16 vystavených KL byl, že 4 x fenka nezabřezla
a jedno krytí se nepovedlo. Je třeba také uvést, že došlo ve dvou případech ke krytí psem ze zahraničí, takže dochází k oživení krve v chovu, i když se bohužel stalo, že právě při jednom krytí došlo k narození slepého štěněte.

V roce 2010 tedy došlo ke13 porodům, když byly využity 2 KL ještě z roku 2009.
Celkem se narodilo živých 76 štěňat a z toho:
43 psů + 4 psi mrtví   
33 fen + 1 fenka mrtvá 1 fenka utracena (v 1.měsíci slepá)

Většinou šly porody přirozenou cestou, ale vyskytly se dva problémové, když nedostatečnou péčí veterináře u jednoho porodu zemřela 2. den matka, ve které zůstalo mrtvé štěně – fenka. Tady bych chtěla ocenit péči manželů Dvořákových, kteří po úhynu této fenky Asty z Vlčkovského údolí dokázali odchovat 6 štěňátek prakticky ode dne jejich narození. A že se jim to povedlo, ukázali již letos na lednové Hanácké výstavě v Olomouci, kde vystavovali v dorostu svou fenku Ditu, kterou si z vrhu nechali a byl to opravdu pěkný kousek, v pravém slova smyslu hodnocení velmi nadějný. U porodu druhé fenky pozdně odhadnutý zásah veterináře císařským řezem už nezachránil 3 pejsky. Také velká škoda, protože jsou to pečliví chovatelé a štěňátka z předchozích odchovů jsou nadějná a některá dospělá z nich už výstavně velice úspěšná.
Přesto, že jsem slyšela názor, že o vlčí špice je velice malý zájem, nemohu souhlasit. Je to vyloženě v rukou majitele fenky jakým způsobem a kdy a jak často inzeruje. A naše autorky na stránkách vlčích špiců také pečují o inzerci štěňátek
a dokonce i upozorňují na nakryté fenky. Neznám případ z letošního odchovu, že by štěňata vlčích špiců zůstala některému chovateli doma, naopak se zájemci ozývali
po celý rok.
V současné době máme v chovu k dispozici 50 chovných psů do 10 let a 64 fen
do 8 let. Samozřejmě, že všichni se na odchovu nepodílejí, aktivní feny a psy lze spočítat na prstech. Zájem o chov u majitelů fen je logicky větší, zájem o širší okruh krycích psů je zase logicky menší,  protože  v popředí zájmu volby krycího psa jsou výstavně úspěšní jedinci. Málokdo chce slyšet starou pravdu, že ani dva šampioni nejsou zárukou, že ze štěňátek budou opět jen šampioni.  Ale dnes, kdy volba krycího psa je právem majitele feny a je vlastně vedena jen tímto jedním parametrem, je potom velice často obtížná snaha poradce chovu vést chov správným směrem a vyhnout se např. nepříznivé příbuzenské plemenitbě. Dobrým poznatkem také je, že se při bonitaci prakticky nenachází chudozubost nebo nějaké ostatní vady, které by vlčího špice vyřadily z chovu.
Tento rok se v našem chovu viditelně prokazuje, že se nejedná už jen o vlčí špice, ale u psů už máme záznam chovného keese a u fen už to je 9 fen keeshondů a také nelze opomenout několik mezitypů.  Dovolím si tedy poznamenat, že snad už i jedinci s tvrzením, že v chovu nemáme pěkného vlčího špice, budou využíváním keeshondů ke krytí uspokojeni, protože volba krycích psů se tedy rozšíří.  A tím dojde k modernizaci chovu, o který se v posledních 12 letech, jak mi bylo řečeno, nikdo důsledně nezajímal.
Je potěšitelné, že se pochopením chovatelů začíná i u vlčích špiců rozšiřovat plnění ozdravného programu. Sice pomalu, ale jistě, neboť podle dostupných dokladů to je jak u fen tak psů nejméně po 13 jedincích. Zřejmě bude zájem o vyšetření chovných zvířat pokračovat s poznáním, že při kombinaci psa a feny ke krytí se na to bude klást velký důraz a také export štěňat bude příznivější. 
Už v loňské zprávě jsem žádala chovatele, aby v případě zájmu o krycího psa ze zahraničí vyžadovali také, kromě jiných materiálů, zdravotní testy alespoň v rozsahu základních vyšetření, jako DKK, patelární luxace a EKG a samozřejmě i další testy, jako DOV nebo  PHPT  o které zatím u nás není velký zájem a další, které se v zahraničí značně rozšiřují, jsou vítány.  I u nás se totiž stal případ, že po krytí zahraničním psem se narodilo slepé štěňátko. Jistě nelze tvrdit, že to musí být vinou psa, ale tento dojem se nabízí.
Co se týká výstavních aktivit, nebudu rozebírat, ale děkuji všem majitelům vlčích špiců, že se výstav zúčastňují a soupeří s keeshondy. Jsem stále přesvědčená, že dlouho nebude trvat a budou považovat účast na výstavě za zbytečné vyhazování peněz. Bylo mi vytknuto, že keeshondy nenávidím a tak v chovu nepodporuji. Proto si dovolím tento názor dnes veřejně jen krátce opravit. Nemám nenávist k žádnému plemeni, kynologií se zabývám od svých 15 let a konkrétně chovem vlčích špiců 30 roků. Ale tvrdím, že kdo bude srovnávat keeshondy s vlčími špici musí sice přiznat, že každý zástupce z těchto dvou rázů špiců má své výrazné klady, ale vždycky v prvním pohledu budou keesové líbivější, výstavně úspěšnější a pro chov komerčně užitečnější. A vlčí špicové budou pomalu odcházet ze scény a je mi to líto. Proto se přesvědčuji stále víc, že tyto dva rázy mohly existovat vedle sebe samostatně a člověk ať volí podle svého vkusu a představ. Jestliže se ale naplní záměr nových lidí a zkvalitní a hlavně se zachová i chov vlčích špiců, pak budu jen ráda.
Jsem moc vděčná paní Ivetě Marešové za článek „Vlčí špic versus keeshond“, kde velice zasvěceně a objektivně píše o obou rázech a o možnostech jejich působení
i vedle sebe.
Závěrem bych chtěla poděkovat za dvanáctiletou spolupráci všem chovatelům vlčích špiců s přáním, aby zachovali a rozšiřovali jejich chov.  Hodně jsem se za tu dobu naučila a moc mi budou chybět ti malí prckové, když jsem chodila na kontroly, ale poznala jsem zase moc prima milovníků psů, prostě to byla pro mne pěkná léta a ráda budu na to vzpomínat.