zpráva poradce chovu 2014

Vážení přátelé!

V loňském roce bylo 14 vrhů vlčích špicu a narodilo se 42 psů a 42. Nebyly hlášeny žádné problémy s porody fen, ani s odchovy štěňat. Myslím si, že zájem o vlčího špice zústává na stále stejné úrovni a zdá se mi, že se stále více dostává do povědomí lidí.

Na bonitacích se objevují převážně pěkní jedinci s širokou hlavou, mohutní v kostře a s kvalitní srstí. Po této stránce mohou být chovatelé spokojeni. Na druhé straně stálou pozornost vyžadují kohoutkové výšky. Málo plemen má povolený takto velký rozsah kohoutkové výšky, jako je tomu u vlčího špice, od 43 do 55 cm. Přesto se v poslední době někteří jedinci do tohoto rozpětí vejdou jen tak tak. Našim cílem by mělo být ustálení na standardem dané ideální hranici. Chovatelé by si měli více sledovat výšku jedinců ze svých odchovů a nezbytná by měla být vhodná volba rodičů; nespojovat dva hodně velké, ani dva malé jedince. Vždy by měl mít alespoň jeden z rodičů ideální výšku. Byla by škoda odchovávat psy, kteří nesplňují standard a blíží se hranici výšky středních špiců. V tomto ohledu nás asi čeká ještě dlouhá cesta.

Další překážkou pro působení v chovu jsou chybějící zuby. V loňském roce neprošli bonitací dva vlčí špicové s chybějícím zubem. Stále se setkávám s názorem, že je možné takové jedince do chovu pouštět. Pokud by se jednalo o rodokmenově zajímavé zvíře, např. importované a nepříbuzné k našim, dala by se tato situace zvážit. Nevidím však důvod, proč pustit do chovu jedince s chybějícím zubem, který má kolem sebe spousty sourozenců a polosourozenců. Majitelé by si měli uvědomit, že si koupili štěně s předpoklady pro chov a smířit se s tím, že jejich pejsek do chovu nezasáhne, vždyť pes je přece především společník.

Zatímco výška psa neovlivňuje jeho zdraví, mnohem horší je, že u nás se špicové nepodrobují žádným povinným zdravotním testům. Všude ve světě je v chovu psů stále více kladen důraz na celkové zdraví rodičovských párů a jejich potomků, rostou požadavky na zdravotní vyšetření, jako je dysplazie kyčelních kloubů, vyšetření patel nebo očí. U vlčích špiců ve světě roste i počet psů, kteří mají provedený test na PHPT nebo jsou už po negativních rodičích, čili tento špatný gen nenesou. Test se dělá v laboratoři v Americe a v loňském roce se bohužel nepodařilo domluvit s laboratoří a vyšetření pro zájemce zorganizovat. Doufám, že se to podaří letos. Často od majitelů psů slyším větu „mému pejskovi nic není, je zdravý“. Na druhé straně majitelé prvního špice, kteří se chtějí zapojit do chovu se mnohokrát diví, že nejsou potřeba žádné zdravotní testy, jak tomu byli zvyklí u jiných plemen.

Se situací v chovu velkých bílých špiců jsem velmi spokojena. V loňském roce byly dva vrhy, narodilo se 15 štěňat: 10 psů a 5 fen. Oba vrhy byly ze zahraničního krytí, štěňata jsou velmi nadějná a doufám že budou posilou v dalším chovu velkých bílých špiců. Také letos se plánuje jedno zahraniční krytí. Na výstavách se objevují výborní jedinci, se silnou kostrou, výborným osrstěním, s poměrně dobrým pigmentem. Nakonec i Evropská výstava potvrdila, že jsou srovnatelní se zahraničními odchovy.

Pro regeneraci plemene bylo v Německu do chovu využito plemeno Americký eskimo. Také v naší republice máme velké bílé špice s rodokmeny, kde se v předcích vyskytuje toto dovezené plemeno špice. Nyní se zjistilo, že někteří potomci eskimů mají pozitivní DNA test na PRA - progresivní atrofii sítnice. V době dovozu fen, tedy kolem roku 2002, nebyl tento test k dispozici. Co vím, zatím nebyl zaznamenán nemocný jedinec, ale testy odhalily v chovu přenášeče této nemoci. To znamená, že sami neonemocní, ale vadný gen se šíří v chovu a v budoucnu by mohlo dojít k tomu, že se narodí i nemocná zvířata. V chovu se spojují maximálně přenašeč se zdravým jedincem. Proto bych apelovala na majitele velkých bílých špiců, aby situaci zvážili a nechali tento test chovným zvířatům udělat. Chápu, že je to starost a finanční investice, ale je to investice do zdraví budoucí generace. Celá situace v Německu je v řešení, zatím pouze informují majitele o situaci.

V chovu velkých černých špiců začíná být situace poměrně kritická. Loni se dvakrát krytí nezdařilo a úspěšně dopadl pouze jeden experimentální vrh černé feny s vlčím špicem. Narodilo se 6 štěňat: 3 psi a 3 feny, a všechna štěňata se narodila v barvě černé. Doufám, že se stanou posilou chovu. Bohužel, při vyšším počtu experimentálních krytí s vlčími jednici dle mého názoru neudržíme v dalších generacích černou barvu. Stále tady budeme mít zvířata s polovinou i víc než polovinou rodokmenu v barvě vlkošedé. Do budoucna je žádoucí tento podíl zmenšovat, ne stále navyšovat. Proto apeluji na chovatele a majitele velkých černých špiců, aby si uvědomili, že odpovědnost za další přežití, věřím, jejich oblíbeného rázu špice, leží z velké části na nich a času není nazbyt.

Velmi naléhavě potřebujeme krýt černou fenu černým nebo hnědým špicem, abychom posílili černou barvu. Máme v chovu psy a fenky z jediné chovatelské stanice, navzájem k sobě hodně příbuzné. Přestože nejsou v zahraničí úplně nepříbuzní jedinci, dají se tam najít chovní psi, kteří by mohli být přínosem. Věnujeme-li nyní čas a námahu krytí v zahraničí, zvýšíme tím i šance k zapojení do chovu pro naše psy. Prosím ještě jednou stávající i budoucí možné chovatele, majitele a příznivce o co nejlepší spolupráci v rámci našeho chovatelského klubu ku prospěchu chovu velkých černých špiců.

Na závěr přeji chovatelům velkých a vlčích špiců, aby se narozená štěňata dostala do rukou hodných majitelů, kteří budou mít zájem o chov těchto krásných psů.